Mazurská jezera
Na severovýchodě Polska se na okraji ruské enklávy Kaliningrad rozprostírají Mazury -
"Země tisíce jezer"!
Od severu na jih se zde na délce kolem 120 km řadí jezera orámovaná borovicovými, březovými a dubovými lesy a propojena kanály a řekami. Největší jezero Sniadrwy má rozlohu 114 km2, Mamry je jenom o něco menší: 105 km2. Tzv. Velká Mazurská jezera představují soustavu 45 jezer o celkové ploše více 39000 ha. Jsou vzájemně propojena dvanácti kanály a 8 řekami a říčkami. Ale nejenom vodní říše: Mazury jsou jedno z nejmalebnějších míst Evropy.
Dřívější obyvatelé krajiny mezi nimi také Prusové po sobě zanechali stopy v podobě 2500 let starých kurhanů, staropruských hradišť, tajemných obětních oltářů a tak zvaných kamenných bab z předkřesťanské doby. Na jejich pohanství doplatil např. druhý pražský biskup svatý Vojtěch. Jako misionář zemřel mučednickou smrtí v roce 997 u jezera Družno. Pohanští domorodci mu na výraz hanby uťali hlavu a tělo přitloukli ke kůlu.
Že dějiny neopomněly Mazury i ve středověku, o tom svědčí dnešní turistické atrakce. Mazursko bylo v 13. stol evangelizováno řádem Německých rytířů, také pod vedením českého krále Přemysla Otakara II. Na kopcích kolem břehů se tyčí zříceniny tvrzí a mocných rytířských hradů Gizycko, Worgorzeno a Ryn. U města Grunwald polsko-litevská vojska porazila v roce 1410 křižáky. I později ve Warmii a Mazurách vznikali zámky, paláce, renesanční a barokní budovy, opevnění, bunkry a pevnosti. Mnohé byly postaveny v meziválečném období, některé vznikly během 2. světové války, jako letiště ve Wilamowie,
stanoviště německých pozemních jednotek v Mamerkach, stanoviště šéfa kanceláře Hitlera v Radziejach nebo stanoviště Himmlera v Pozadrzu. V samém severním cípu jezer se zase nachází někdejší hlavní stan Adolfa Hitlera Vlčí doupě, kde byl 20. července 1944 spáchán neúspěšný atentát na vůdce třetí říše.
K technickým úspěchům z minulosti patří také Elblonský kanál z19.stol. který zaujme unikátními technickými řešeními.
Mikolajky
Městečko s asi 4 tisíci obyvatel leží v úžině u jezera Sniardwi. Je bezesporu jedno z nejhezčích mazurských městeček s historickými stavbami z 18. a 19. stol. Mikolajky je
střediskem pro jachtaře. Zde se nachází také naše základna. Odsuď se vyplouvá na jezero Sniardwy/Šňardvy nebo na jezero Luknajno, kde je největší rezervace divokých labutí v Evropě (každoročně zde hnízdí téměř 2 000 krasavců a krasavic).
Poblíž se nachází také chráněná krajinná oblast Mazurski Park Krajobrazowy s přírodní (a ornitologickou) rezervací Jezioro Luknajno na východ od města. Pro zajímavost: Luknajno je největším seskupením labutí v Polsku. V době líhně je jich zde přes 2500. Mazury lákají také zájemci o přírodu, protože region je bohatý zejména na ptactvo, pro které zde existuje řada rezervací (známý je např. ostrov kormoránů).
Mezi Ruciane Nida a Mikolajki doporučujeme návštěvu zoologické zahrady Kadzilowo. Rozsáhlý region je rájem pro milovníky přírody divoké kachny, rysy, jeleni, vlci, divočáci a bobříci. Ale také bezpočetní ptáci jako labutě, kormoráni a volavky zde našly své
refugium. Unikátní je také setkání s divokými koňmi "Tarpany“, které jsou v Evropě ojedinělými.
Ryn
Hrad v Rynu má dlouhou a poutavou historii. Postaven v 15.stol byl sídlem křižáckého komtura (Rhein). Během 18. a 19. stol se majitelé několikrát měnili. Pak se hrad stal věznicí. Během 2. světové války byl tady tábor pro vězně na nucených pracích, mezi nimi československé občany. Dnes je v renomovaném hradě kulturní a rekreační středisko.
Gizycko
Základy města mezi jezerem Kisajno a Niegocin položili v roce 1340 křižáci, kteří zde vybudovali pevnost Loetzen proti litevským nájezdům. Hrad byl nazván, což je také německý název pro město. hrad Loetzen. Již v meziválečném období bylo město mezinárodním lázeňským střediskem. O tom svědčí i dnes kavárny, restaurace, hotely a penzionáty. Město má v dnes kolem 28000 obyvatel, ale v letní sezóně počet obyvatel výrazně roste. K pozoruhodnostem města patří ruční otočný most přes Luczanski kanál (postaven ve druhé polovině 19. století, jeden ze dvou svého druhu v Evropě) a pevnost Boyen. Tvrz Boyen – vybudovaná v letech 1844-1856 připomíná pohnutou minulost našich sousedů a je jednou z nejlépe zachovalých památek obranné architektury 19.stol. v Polsku. Nachází se mezi jezerem Kisajno a Niegocin a má tvar nepravidelné hvězdy obklopené příkopy a náspy. Boyen byl centrálním bodem obranného systému Východního Pruska. Dnes tvrz nabízí kromě muzea historie i možnost nahlédnout na zbytky pevnostní architektury na dlouhé procházce po hradbách. V pevnosti pořádají koncerty a kulturní akce.
Wengorzewo
Na severních březích jezera Mamry leží malé městečko Wengorzewo. Průzračná řeka Wengorapa a Wengorzewský kanál jej spojují s dalšími jezery. Z původně křižácké tvrzi, zbudované v 14.stol., jenom 20 km od dnešní ruské hranice vzniklo dvě století později město. Je to velmi příjemné místo k zakotvení. Turisté navštěvují zdejší křižácký zámek, kostel Sv. Petra a Pavla s oltářem z roku 1652 a s velmi starými varhany. V centru města je vidět staré kamenné domy z přelomu 19. a 20.stol. K zajímavostem patří také Muzeum lidového umění a etnografický park. V dílnách uměleckých řemeslníků lze obdivovat jejich zručnost při výrobě keramiky, tkalcovských výrobků, krajek, výšivek nebo kovotepaných předmětů. Nedaleko města je pláž Ogonky. Většina jezer má písčité dno a pozvolný přístup do vody a je oblíbeným místem na koupání. Jezera s čistou vodou dělají na návštěvníky větší dojem než studené Baltské moře.
Jezero Mamry, které je druhým největším v Mazurech se skládá vlastně z více malých vzájemně propojených jezírek. Právě díky tomu je jezero velice různorodé. Mymry je také bohaté na ostrovy, který je zde přes 30.
Na sousedním jezeru Dobskie, které je rezervace s ostrovem kormoránů a s nahrnutými kameny z doby ledové, které jsou jak na dně jezera, tak na jeho březích. V obci Borki, v Borecké poušti, chovají v lesní rezervaci zubry. Z nejdelšího polského jezera Jeziorak, jež měří 27 kilometrů, je zase možné při troše štěstí zahlédnout zubra či lose.
Pisz - město s dnes asi 19000 obyvateli, obklopeno lesy a vřesovišti je jižní bránou do Mazur. bylo založeno v roce 1367 (Johannisburg) a zažilo svůj rozkvět v 15.stol jako křižovatka na obchodní cestě z jihu do Gdanska a mezi řekami Narew a Wisła. K pozoruhodnostem města patří ruiny starého hradu, hrázděný kostel, radnice v jednoduchém novogotickém stylu a několik měšťanských domů.
Mazursko má dlouho turistickou tradici: již ve 20-tých letech minulého století do tehdy německého Východního Pruska jezdili lidi trávit dovolenou u vody, rybařit, koupat se a lovit, podniknout plavbu po nesčetných vodních stezkách a obdivovat přitom nebývalou krásu tohoto regionu. A také dnes Mazury skýtají nepřeberné možnosti trávení odpočinku na vodě, v lesích či při návštěvách křižáckých hradů a paláců. Svůj půvab mají také přístavní městečka.
Rybaření: bohaté úlovky nabízejí jezera rybářům. V jezeře Śniardwy, které je největším v Polsku, lze chytat úhoře, kapra i lososa.
Cyklostezky
Jachtařské kurzy cyklostezky ale i pěší trasy, vedou Mazurským krajinným parkem, rezervací volavky šedé přes rezervaci labutí bílých na jezeře Lukajno. Velké množství ptactva je možno pozorovat v rezervacích na jezeře Kisajno a na ostrovech jezera Nidzkého. po dohodě s ochranáři lze navštívit ostrov racků, kde jsou hnízda na každém kroku. K vidění je i ostrov kormoránů a volavek a za shlédnutí jistě stojí i Mazurský Eden s velkým množstvím dřevořezeb a vikingských lodí. Jedinečnou přírodou a hlubokými lesy mezi jezery vedou cyklostezky. Tato trochu zapomenutá oblast severovýchodního Polska je ideálním místem pro pohodovou cykloturistiku. Jede se stále téměř po rovině, po nefrekventovaných silničkách a cestách a přes Wigerský národní park. A nezapomeňme na prohlídku přístavních měst s možností nákupu jak potravin, tak upomínkových předmětů.
Úzkokolejka v Elku Provoz dráhy, která vedla pohraničím byl zahájen v r. 1913. Dnes je turistickou atrakcí: parní lokomotiva vás zavede do zajímavých dějin Mazur a pohraničí, kde se setkávaly různé národnostní a kulturní prvky
.
Kdo chce poznat místní kulturu, měl by strávit den v některém z táborů, kde se večer u ohně scházejí obyvatelé srostlí s vodou. Možná to nebude snadné rozumět historkám o kapitánech a námořnících které vypráví ale pochopit "szanty", folkové písně, jejichž náplní je voda, plachetnice, jezera a samozřejmě láska je zato podstatně snadnější.
Gastronomie:
K hlavním složkám těžké a výživné východopruské kuchyně patří brambory (s posekanou a osmaženou slaninou) a bramboráky, dále jako přísady smetana, uzená slanina a máslo, koření majoránka, kmín a zelený kopr. Ryby se jedly nejenom (povinně) v pátek: k specialitám patří čerstvě vyuzení pstruzi, úhoři a zapečená štika s bramborami na šalvěji a smetaně. Jinou specialitou je mletým hovězím masem plněná bramborová bábovka v doprovodu kysaného zelí, dále pierogi, kachna.
Mazurské kanály
Co dělá Mazury tak zajímavé jsou právě kanály, které z řady roztroušených jezer vytváří svébytný mikroregion. S nápadem, propojit místní jezera pomocí umělých kanálů přišel již v roce 1379 Winrich von Kniprode. Tento návrh si však musel na svou realizaci počkat více než 300 let. Teprve za vlády Friedricha II. došlo k realizaci těchto plánů, které měli ulehčit dopravu zboží po vodních cestách a umožnit tak ekonomický rozvoj. V letech 1765-1772 byla realizována první etapa výstavby, kdy vzniklo 5 nejdůležitějších kanálů. V dalších letech pak přibývali další. V roce 1911 byla zahájena stavba nejdelšího z nich - Mazurského kanálu, který má délku 51,3 km a propojil jezera s řekou Pregel ale měl spojovat Baltické moře s jezerem Mamry. Je splavný pouze do jezera Rydzówka. Pěknou, pět kilometrů dlouhou, procházkou, od jezera Przystań, se dostaneme k nedokončenému zdymadlu a o devět set metrů dále k dalšímu. Za druhé světové války chtěli Němci stavbou propojení Mamry – Baltické moře, umožnit proplutí válečných lodí na Mamry a zde vybudovat obrovské doky pro opravu vojenských lodí. V okolí obce Mamerky je možno spatřit spoustu betonových bunkrů, které byly součástí těchto plánů. Po válce význam vodních cest upadal a dnes jsou ceněny
hlavně pro vodní sporty.
Jezero Sniardwy na jihu regionu které má tvar trojúhelníku je rozmarné a vrtošivé. Ačkoliv vypadá klidně, vítr zde může v několika minutách vše radikálně změnit. Navíc má jezero hodně mělčin. Dejte si proto pozor a když vítr najednou zesílí a překročí 3 Bf vydejte se raději do bezpečného kotviště.
Mazurská jezera se nacházejí v severovýchodní části Polska, cca 900 km z Prahy.
proč budí tento nápoj tolik emocí?
Káva a cholesterol je dalším diskutovaným tématem – ukázalo se, že cafestol, látka, která je obsažena v kávě, může při velmi velké spotřebě vyvolat zvýšenou hladinu cholesterolu. Nicméně pravidelné pití espressa ve zmiňované výši 200–300 mg kofeinu za den ke zvýšení hladiny cholesterolu nevede. Podle průzkumů víme, že tuto skutečnost pozorovali na osobách, které dlouhodobě konzumovali velké množství turecké a tzv. skandinávské kávy, která se připravuje tak, že se na hrubo mletá káva vaří ve vodě a výsledný nápoj se podává bez přefiltrování.
Středověká městečka a malebné vesničky regionu leží často stranou a opomenuty. Jejich poklady - tradiční a jedinečné produkty tak zůstanou skryty chutím turistů. Tyhle kraje se svými opevněními, zámky, kostely a prastarými domy jsou často neznámé protože se nenachází na vyšlapaných turistických stezkách. Enotéka jim tedy pomáhá zviditelnit typickou gastronomii a (řemeslné) zemědělské výrobky. Je to přes 1000 různých produktů, které stojí navíc ve znamení kontinuity se starými tradicemi a zvyky. Stala se reprezentační výkladní skříní regionu, kde je možné ochutnat i vychutnat bohatství regionální kuchyně a vín, která v restauraci kredencuje šéfkuchař Antonello Colonna. Navíc zde pravidelně hostují nejlepší kuchaři regionu aby prezentovali své kreace v mixu z tradice a inovace.
