Vlakem napříč Švýcarskem

Letadlem z Prahy do Curichu a pak vlakem - jako prostředkem dopravy ale především zážitku. I tak lze strávit zajímavou dovolenou. Švýcarsko je známo svými hodinkami. Již míň je známá jeho železniční síť a přesnost vlaků, podle kterých si dříve sedláci na zelených alpských loukách nastavovali jejich chronometry. Jedním z těchto vlaků je Glacier Express - tedy Ledovcový rychlík - a jet s ním znamená vydat se po kolejích za pozoruhodnostmi země od východu na západ mezi Sv. Mořicem a Zermattem, od úpatí hory Piz Bernina k Matterhornu.

Rudý vláček se táhne zelenou nebo bíle zasněženou krajinou a na úzkokolejce, která coby obří tobogan sjíždí svahy hor a vine se údolími Alp nebo se v serpentinách a spirálových tunelech doslova šroubuje do kopců! Trať je kombinací jedinečné přírody s inženýrským mistrovstvím stavitelů kteří železnici vybudovali. Aby se daly zdolat výškové rozdíly a překonat propasti a divoké horské proudy postavili inženýři unikátní technická díla: do nebe se tyčící viadukt Landwasser, poznávací značka tratě, 142 m dlouhý, v elegantních obloucích 65 m nad propastí a ústící v černé díře tunelu, stovky mostů a smyčkových tunelů nebo ozubený výstup k zdolání 2033 m vysokého horského sedla Oberalp. Glacier se stal špičkovým produktem turistického Švýcarska: spolu s Alpami patří k nejznámějším značkám Helvécie. Kolem 250.000 cestujících, Němci, Japonci, Korejci Číňané nebo Američané jezdí s nadšením po trati, kterou si již v 1930tých letech vytvořil turismus. A většina z nich ji spojuje s pobytem v proslulých alpských metropolích Sv. Mořic, Davos a Zermatt. Navíc se tento průřez různorodým Švýcarskem, kus pravého pohodlí a radosti z cestování dá vychutnat okem i jazykem. Angličtina se míchá s francouzštinou, japonštinou nebo švýcrdůč, cestující si užívají výhled z velkých oken zatímco obsluha přijímá objednávky: „Přejete si menu nebo jenom talíř s wallisskými specialitami? Cestující jsou nároční a na jídelníčku je celá řada alternativ. Zatímco v jídelním voze „elvetino" nabízí kulinářské pochoutky, připravovány v pojízdné kuchyni, jsou v celém vlaku hosté obslouženi na místě. Práce číšníků tu připomíná stewardy aerolinek ve třídě business. Za servisem se skrývá hodně organizace. Kdo si právě vychutnává na Engandínském telecím řízku nechce být rušen kontrolorem jízdenek. Jsou to hodiny na kolejích, které pomíjí jako v letadle jenom ještě pohodlněji a místo nekonečné modře nad mořem mraků je na programu osm dlouhých hodin kina, které za panoramatickým oknem promítá to nejkrásnější ze švýcarské alpské přírody - horské lesy, tiché louky, divoké alpské potoky a vodopády a třpytící se zledovatělé vrcholy s historickými vesnicemi, městy a kláštery.

O velké i menší zajímavostí podél tratě není nouze: Sv. Mořic kupříkladu je historicky snad nejznámějším centrem alpských radovánek. Vrcholem zimní sezóny jsou od roku 1906 koňské závody a jediný turnaj v pólu na světě, který se hraje na ledě. Jezero Silvaplana se promění ve velkou přírodní arénu s tribunami a stany s občerstvením. Za ním jako pohádková kulisa vesnice ve stínu mohutných třítisícovek. Ale pozor, Sv. Mořic není horskou vesnicí nýbrž metropolí v horách: „Top of the World" neboli vrchol světa, to je mondénní kombinace zimy, která má pro Švýcary obrovský hospodářský význam. O tom svědčí zastoupení všech švýcarských bank a špičkových módních značek. Jestli Sv. Mořic nemá o něco nouzi, tak jsou to bohatí návštěvníci. Od konce 19. století vnášejí korunované hlavy, knížata, průmyslníci, hollywoodské hvězdy a prominenti z celého světa lesk do této alpské vesnice. Aristoteles Onassis, Maria Callas, Charlie Chaplin či Alfred Hitchcock učinili foyer hotelu „Badrutt´s" jedním z nejslavnějších na světě. Ale i noví hosté tu hledají zimní zábavy s nádechem minulosti - arabští miliardáři, Brazilci, Turci, finanční aristokracie z Moskvy ale ani na své vlastní nesmíme zapomenout. Přes ohromující počet návštěvníků si městečko uchovává provinční ráz. Sv. Mořic ale hraje v jiné lize než ostatní alpské vesnice. Nikde jinde ve výše položeném světě není tolik hotelů s mnoha hvězdičkami: pětihvězdičkové paláce a čtyřhvězdičkových „ubytoven". Budovy respektují konkurenci ledovců a neškrábou se zde do závratných výšek. O co je však všechno menší, o to je to luxusnější. S konzervativností místa se vždy spojovala určitá dávka pionýrského ducha. O Vánocích roku 1878 se restaurace hotelu „Kulm" rozzářila elektrickým světlem, a to jako první ve Švýcarsku.

Ve švýcarských expresech informují z reproduktorů vagónu (a v první třídě ze sluchátek) každou chvíli pozorní a neviditelní průvodci ve 6 jazycích o krajině kterou vlak projíždí, upozorňují na to, co nepřehlédnout ani opomenout, co vyfotit a také informují o technických datech staveb a pod.

Když na cestě k Matterhornu míjíme kupříkladu region Goms, má náš reproduktor po ruce následující kuriozity: „Vpravo vidíte vesničku Niederwald s domy typickými pro oblast Wallisu. Niederwald je místem, kde se narodil legendární Cäsar Ritz (1850-1918), nejslavnější hoteliér na planetě. Svou kariéru ale začal fiaskem v městě Brig, kde za pár minut zastavíme... Největší obcí v Goms je Fiesch, odkud se dá např. vylézt na horu Eggishorn s nádhernými výhledy na Alpské krasavice: Ledovec Aletsch, a hory Eiger, Mönch, Jungfrau, Matterhorn a Mont-Blanc... sluncem zalité město Brig s hradem Stockalper, které je hlavním místem německy mluvícího Wallisu je výchozím bodem do Simplonského průsmyku. Napoleon tu před dvěma sty lety poprvé překročil Alpy. Odsud vedou cesty směrem na Ženevu, Bern nebo Miláno..." a tak dále a tak dále... A vlak ve kterém pohodlně sedíme supí nahoru, divokým údolím říčky, jež hučí a pění se mezi obrovskými zaoblenými balvany hluboko pod námi.

Za Brigem vlak projíždí údolím Visper se slunnými svahy Visperteminen, kde nejvýše v Evropě - v nadmořské výšce 1400 metrů - roste bílé víno. Hodinu později, to naše lokomotiva pomocí ozubeného hřebenu mezi kolejemi vystoupila ze dna údolí téměř o kilometr, se najednou probleskne ve střešním panoramatickém okně známý zub Matterhornu.

Zermatt, cíl nezapomenutelné železniční poutě leží v nadmořské výšce 1604 metrů. Nad zelenými vysokohorskými loukami se zvedají sněhem pocukrované horské vrcholky, jimž jednoznačně dominuje mohutný skalní roh, který udělal z jinak bezvýznamného místa prvotřídní turistické centrum. Jeho dobytí v roce 1865 změnilo zdejší svět. Z vesnice se stalo alpské středisko, pak velkoměsto. Zermatt je město zakázané pro automobily. Dopravu obstarávají elektromobily nebo koňská spřežení. Kdo chce blíž k vrcholům jezdí lanovkou, nebo zubačkou. Stojí to za to. K oblíbeným vyjížďkám patří výlet rudou tramvají (dráha je z roku 1898 a tramvaj jezdí na baterie!) k Grand Hotelu v Riffelalp přímo před Matternhornem, nebo s Görnergratbahn první elektrickou tratí ve Švýcarsku ke hřebenu Görner, odkud se nabízí nejlepší výhled na horu hor: Matterhorn (4478mnm).

Další vlaky

Glacier Express je jenom jedna z celé řady atraktivních železnic, které jezdí napříč Švýcarskem od severu k jihu a od západu k východu. Jejich tratě spojují lákavé a oblíbené turistické cíle s divokými zalesněnými horami, pokojnými alpskými loukami, šumícími potoky a na tradici bohatými údolími tisícileté kulturní krajiny v létě a hluboce zasněžené pohádkové krajiny v zimě. Jiný vlak, Wilhelm Tell Express spojuje Centrální Švýcarsko se středomořsky působícím a italsky mluvícím kantonem Ticino. Tato nostalgická cesta začíná poněkud neobvykle: v Luzernu na starobylém kolesovém parníku. Pasažeří plují tři hodiny po jezeře Vierwaldstätter, které nadchne nejenom svými jedinečnými a stále se měnícími scenériemi ale je také historickou kolébkou Helvécie, až do Flüelen, kde následuje přestup do vlaku. Tento jede známou Gotthardskou trasou do Tessina/Ticina. Za okny panoramatických a komfortních vagónů nadchne všemocná příroda údolí Reusstal se svými hlubokými propastmi a strmými skálami. Rychle se vine světoznámá Gotthardská želenice z 470 na 1100 mnm aby vyústila v nádraží Göschenen do 15 km dlouhého Gotthardského tunelu, který je důležitým dopravním propojením mezi severem a jihem Evropy. Bezčetné spirálové tunely, galerie a mosty svědčí o mistrovství konstruktérů minulých dob tak i dnešních. Po asi 10 minutách temna zazáří slunce kantonu Tessin. Přes Leventina se klikatí koleje tratě Wilhelm Tell Express přes hrdě vyšvihnuté mosty a kolem pitoreskních vesnic dolů do údolí do města Bellinzona, zapsaného se třemi středověkými hrady na seznam UNESCO. Odsud se pak jede klidně dál do Locarna na Lago Maggiore.

INFO:

Z Prahy létá denně pět spojů (3x Swiss, 2x ČSA) do Curychu. Z Prahy do Curychu existuje několik vlakových spojení denně.

Nejlepší způsob jak poznat Švýcarsko je zakoupit si Swiss Pass. Ten opravňuje k neomezenému využití sítě železniční, autobusové, lodní a městské dopravy a zahrnuje také cestu po dnes panoramatických trasách Švýcarska, jako Ledovcový expres, Bernina expres, Golden Pass Line nebo Wilhelm Tell expres.

V roce 2007 platí Swiss Pass také jako Swiss Museum Pass a opravňuje k volnému vstupu do více než 400 muzeí. A se Swiss Passem obdržíte také 50% slevu na všech horských dráhách a lanovkách. Další variantou je Swiss Saver Pass pro 2 a více osob cestujících společně nebo pro mladé cestující do 26 let (Youth Pass).

http://www.mojesvycarsko.com/

www.swisstravel.cz

www.bls.ch

Jízdní řády STS: www.sbb.ch/sts