Tisk

altPastorelas, posadas, piňatas,

poinsettias a punče jsou hlavními symboly a tradicemi vánočního Mexika

 

Jak se celebrují Vánoce v jiných, exotických krajích, například v Mexiku, zemi bohaté na folklór a tradice, kde kostely z koloniálních dob vyrostly přímo ze základů indiánských pyramid?

V Mexiku, jako všude v tropech, se Vánoce konají z velké části pod volným nebem - na ulici nebo v patiech panských domů a mají (pre-)hispánské komponenty. Aztékové slavili např. v době, do které spadají křesťanské Vánoce příchod božství Huitzilopochtli - boha války a slunce. Obětovali mu např. tzoatl (pálení purpury). Od poloviny 16. století, po završení španělské kolonizace, na tento zvyk navázaly křesťanské pastorelas a posadas. Jejich tradice se udržela do dnešních dní.

Pastorelas jsou představení lidového divadla a mají původ ve středověkém evropském divadle. K těm nejzajímavějším patří např. "La comedia de los Reyes" (Příchod Tří králů) nebo boj sv. Michala s Luciferem. V Mexikustejně jako posadas velmi důležitou církevní funkci při evangelizaci domorodých obyvatel a jsou dochovány v různých indiánských jazycích. Později se z pastorelas vyvinula světská představení reprezentovaná osobnostmi jako farář, démoni, andělé, (Tří)králové a svatá rodina. Jsou napsány ve verších, kterým nechybí humor a folklór za doprovodu muziky a zpěvy regionu.

altV druhé půlce prosince, zazní po setmění v malých i větších mexických městech zpěv a litanie. Uličkami prochází posadas - průvody se svíčkami a s "El Nacimiento" - folkloristickou variantou božího narození, podobnou našemu betlému. Posadas symbolizují (předvánoční) biblickou dobu, kdy Marie a Josef (marně) hledají nocleh (=posada). Po průvodu se v patiu soukromých obydlí rozbíjí tzv. piňatas. O tom ale později. Dnešní posadas již nezdůrazňují svůj původní náboženský charakter. Jedná se spíš o tradici rodinnou nebo sousedskou. Oslava, které se účastní jak rodinní příslušníci (mexické rodiny jsou velké a zahrnují také tetičky a strýce a kmotry a švagry a jejich sestřenice!) a také sousedi, se odehrává venku, před domkem. Někdy jsou to krátké betlémské scény, zpívají se "koledy", tancuje se a prosí o milodar pro sv. rodinu a Ježíška.

Po skončení rituálů a průvodu zazní mariachí a začíná mexická fiesta s jídlem a pitím, která jde dlouho do noci. Posadas se pořádají také ve firmě nebo v kruhu přátel. Na venkově a malých městech se slaví často také v "parque" - parku, který má každé malé náměstí. Tato (před)vánoční fiesta vrcholí Štědrým večerem, mexicky: Noche Buena.

Piňata Důležitou součástí posadas a to především pro děti je "piňata" - vánočně dekorovaná nádoba, pověšená pod stropem na provazu. Klasická Piñata má tvar hvězdice se sedmi cípy. Je naplněna sladkostmi a jinými mlsanicemi. Děti, s holí v ruce se pokouší trefit tvrdou a rozhodující ránou piňatu a tím alespoň symbolicky trefit ZLO, protože sedm cípů symbolizuje sedm neřestí, tedy kardinálních hříchů!

Ponche con piquete Na piňatu má každý tři pokusy ale dostat se k jejímu sladkému obsahu není snadné. Jednak se holí bije naslepo a všude kolem je mnoho hluku, zpěvu a ještě víc rádců... Navíc visí piňata na provazu a za ten pořád někdo potahuje. Ne každému se povede udeřit zlo na správném místě tak, aby z piňaty vypadly bonbóny. Mlsat smí ale všichni: především cukrovinky a buňuelos - (druh koblihy), které se zapijí typickým punčem: "ponche de fruta"(šťáva z tropického ovoce - se skořicí a hřebíkem) nebo "ponche con piquete" tedy se "slzou" rumu nebo tequily.

altMexická Noche Buena - začíná v rodinném kruhu. Štědrovečerní stůl se nevyznačujeprávětak tradičním menu jako tomu je např. u nás. Jako jídlo se sice někdy podává krůta ale obvykle to je pozole - silná kukuřičná polévka, dále tamales - tašky z kukuřičného těsta s masovou náplní a zabaleného do banánových listů. Doprovází je jako vždy a všude v Mexiku: tortilly, rýže a fazole a co samozřejmě nechybí: pikantní salsa. Oblíbené jsou také "romeritos" velmi chutné zelené větvičky podobné rozmarínovým.

Že se to všechno neobejde bez pití je pochopitelné a nemusí to být právě Tequila nebo Mezcal - typické mexické kořalky - jak již řečeno, o vánocích se dává přednost punči nebo výbornému mexickému vínu z Baja California. Večeři následuje půlnoční mše (Misa de Gallo), soukromý ohňostroj a další zábava.

Poinsettias - Vánoční hvězdy Pokud se domníváte, že Mexičané slaví Vánoce v rodinném kruhu s vyzdobeným kaktusem, tak jste tedy pěkně vedle. I zde to je stromeček , většinou čínské provinience, protože ty skutečně zelené se musí draze dovážet z daleké Kanady. Všechny se však rozsvěcují již kolem 16. prosince. Tato tradice není tak stará. Spíš než zeleň je pro mexické Vánoce červená typickou barvou. Ale nejedná se o tu z pláště Santa Clause, jako u sousedů ze severu, která dává Vánocům nepřehlédnutelný tón. Je to i u nás již známá kytka zvaná - "La Flor de Nochebuena" (Vánoční hvězda neboli poinsettia), kterou si US-američané z Mexika přivezli a pak ji poslali dál do světa. Patří k mexickým Vánocům a také ona má v Mexiku svoji křesťansko-indiánskou legendu ale o tom někdy příště.

Dárečky pod stromeček se v Mexiku nedávají. K tomu mají ve všech zemích s hispánskou tradicí "Los Reyes Magos" - tedy svátek Tří králů, kteří jak známo přinesli božskému novorozenci dárky. S nimi souvisí i další tradice: "La rosca de Reyes" - sladká bábovka ve tvaru věnce tedy vlastně královské koruny, která je dekorována symbolickým ovocem - fíky symbolizují potomství, datle radost, broskve srdečnost, hruška na věnci je symbolem plodnosti, jablko přátelství a třešně míru a pokoje. Ve věnečku bývá také zapečena figurka zvaná "muňequito" (Novorozenec). Když ji během své návštěvy ve vánočním Mexiku objevíte v kousku roscy kterou dostanete na talíř, smíte se určitě těšit na šťastný rok nebo přinejmenším povedenou dovolenou.

© Marian S SUCHA, foto: archiv autora